Orientační kalkulace
Příklad návrhu kotvících bodů
Postup určení správné výšky a typu kotvícího bodu
- Určíme typ nosné konstrukce a vybereme vhodný typ kotvícího bodu
- Určíme výšku souvrství nad nosnou konstrukcí v místě kotvícího bodu (obvykle stačí určit tloušťku souvrství v nejvyšším bodě a ostatní kotvící body navrhnout ve stejné délce).
- K výšce skladby přičteme doporučenou výšku sloupku nad střešní rovinou 150mm.
- Výslednou výšku zaokrouhlíme nahoru na stovku mm.
Orientační výpočet potřebného počtu kotvících bodů na ploché střeše.
Ve většině případů u plochých střech zajišťujeme nebezpečné okraje střechy (tedy tam kde je výškový rozdíl 1,5m a vyšší) proti pádu osob z výšky a střešní světlíky proti propadnutí osob do hloubky. Nejčastějším řešením je použití kotvících bodů spojených montážním lanem. Maximální dovolená vzdálenost mezi těmito body je 7,5m - 10m. Obvykle volíme vzdálenost kotvících bodů od okraje cca 2 až 2,5m.
Příklad:
Mějme okraj střechy v délce 40m. Od celkové délky odečteme 2x2m na rozích a vydělíme maximální povolenou vzdáleností kotvících bodů 7,5m. Výsledek zaokrouhlíme a získáme tak potřebný počet lanových úseku mezi body. Výsledný počet kotvících bodů je o 1 větší.
(40-4) / 7,5 = 4,8 » 5 lanových úseků » 6 kotvících bodů
Stejným způsobem postupujeme u dalších okrajů střechy. U pásových světlíků je situace obdobná s tím, že místo délky okraje střechy uvažujeme s délkou světlíku. U širších pásových světlíku je nezbytné zajistit oba podélné okraje, aby bylo možno provádět bezpečnou údržbu. Pro zajištění bodových světlíku stačí umístit v jeho blízkosti samostatný kotvící bod.